Co přinese nový finanční rámec EU po roce 2028?

Nový víceletý finanční rámec EU („MFF“) pro období 2028–2035, který byl představen 16. 07. 2025 předsedkyní Evropské Komise Ursulou von der Leyen, poskytl základní vodítko o budoucím směřování evropských priorit a nástrojů veřejné podpory. 

V následujících dvou letech bude  akcelerovat diskuze nad jejich finální podobou, která probíhá již dnes. AAVIT je v Česku od začátku její součástí a bude v tom pokračovat i nadále. Tato diskuze totiž zásadním způsobem ovlivňuje způsob, jakým bude Evropská unie podporovat inovativní byznys, budování digitální ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti a obranyschopnosti našeho kontinentu.

European Competitiveness Fund jako nový pilíř evropských investic

Jak bylo již dříve avizováno, bude vytvořen nový nástroj s názvem European Competitiveness Fund, zaměřený na 4 základní oblasti:

• digitální tranzice
• zdravotnictví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomika
• obrana a vesmír
• čistá tranzice a dekarbonizace

Podle všeho paralelně bude nadále existovat i rámcový program EU pro výzkum a inovace, jehož vlajkovou lodí bude opět Horizon Europe. Ten bude mít téměř dvojnásobnou alokaci oproti dnešnímu programovému období, a to 175 mld. EUR. Jeho cílem bude financovat špičkové inovace – snad co nejvíce takové, které se přímo uplatní v praxi. 

Co prosazujeme jako AAVIT

Z pohledu AAVIT vidíme několik základních principů, které by měly být v budoucím MFF dodrženy. 

1. Stejně jako DIGITALEUROPE prosazujeme, aby 25 % z celkového budgetu MFF směrovalo do digitálních iniciativ. A to napříč všemi nástroji, nikoliv pouze těmi, zaměřenými na výzkum a vývoj. Ale platí, že pokud jde o 4 oblasti European Competitiveness Fund, všechny jsou s digitalizací úzce propojeny.

2. Kohezní politika by členským státům v rámci jejich „národních obálek“ měla zajistit dostatečné množství finančních prostředků na podporu konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací, která má být převážně nevratná. Musí se jednat o jasnou prioritu. 

3. Nástroje kohezní politiky by měly být dostupné pro firmy v co nejširším spektru regionů, nikoliv pouze ve strukturálně postižených regionech. Všechny české regiony s výjimkou Prahy jsou pod průměrem hospodářského výkonu EU. Věříme, že multiplikační efekty podpory inovací napříč Českem se dostaví i ve strukturálně postižených regionech. 

Diskuze, která bude v budoucích měsících a letech probíhat, bude mít dvě hlavní roviny. Tou první je vytvoření legislativního rámce na úrovni EU. Druhou je konkrétní implementace na úrovni Česka v rámci mantinelů, které EU vytyčí. Intenzivně se do debaty zapojí Evropský parlament a všechny členské státy. 

AAVIT bude aktivně vystupovat na všech úrovních a bojovat za zájmy digitálního sektoru a inovativního byznysu.