Digitální mise do Bruselu

Ve dnech 19. a 20. února jsme členy AAVIT prostřednictvím našeho ředitele Jaromíra Hanzala reprezentovali na sérii akcí pod taktovkou asociace DIGITALEUROPE, jejíhož představenstva je Jaromír členem.

První zastávkou byl DIGITALEUROPE-NATO Joint Innovation Event: Shaping the Future of Digital Defence – Harnessing Innovation to Strengthen NATO’s Strategic Edge. Téma bezpečnosti a dostatečných kvalitativních i kvantitativních kapacit pro její dosažení mnozí z nás akcentovali již delší dobu, ale chtělo to až léčbu šokem v podání nástupu staronového amerického prezidenta, aby se z něj stala jedna z hlavních priorit v evropském politickém diskurzu.

Digitální technologie mají v obranném sektoru naprosto nezastupitelnou úlohu. Ať už jde přímo o vojenské technologie nebo zajištění ochrany kritické infrastruktury, digitalizace jde napříč všemi vrstvami ochrany evropské bezpečnosti.

Evropa musí maximálně podporovat inovativní start-upy dvojího užití i ty, které jsou zaměřené čistě na vojenské technologie. Musí odbourat bariéry jednotného trhu a musí systematicky posilovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Klíčovými aspekty jsou maximální možné omezení byrokracie a zajištění potřebného financování.

Ještě ten samý den následoval galavečer Future Unicorn Awards, na kterém DIGITALEUROPE jako již tradičně ocenila raketově rostoucí technologické firmy. V hlavní kategorii zvítězil estonský start-up Pactum AI, který vyvinul AI platformy pro snazší administrování veřejných zakázek v podnicích. V kategorii dvojího užití zvítězila německá společnost Quantum Systems, která přináší revoluční řešení v oblasti dronů.

Druhý den už přišla nejdůležitější událost mise v podání největšího eventu DIGITALEUROPE Masters of Digital. Leitmotivem dnešní konference bylo téma zaostávání EU v oblasti inovací a konkurenceschopnosti. Ne náhodou převzal letošní ocenění Master of Digital bývalý italský premiér Enrico Letta, jehož report o neutěšeném stavu evropského jednotného trhu EU a existujících bariérách je společně s Draghiho reportem jedním ze základních analytických dokumentů, které evropské ekonomické zaostávání pojmenovaly.

Ředitelka DIGITALEUROPE Cecilia Bonefeld-Dahl navrhla ve svém úvodním proslovu tři zásadní body, které by měly přispět k řešení situace:

✂️ Snížení regulační zátěže: už jí máme dost, pojďme ji nejen snížit, ale také se vyhnout přidávání dalších.

👌 Zjednodušit podnikání: vytvořit pro podniky jednotné kontaktní místo a vybudovat celoevropský systém zadávání veřejných zakázek.

📈 Vytvořit incentivy: potřebujeme rozsáhlé fondy určené na financování kritických technologií a technologií dvojího užití. Vyčleňme na tento účel 25 % z rozpočtu EU.

Unijní komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis tlumočil ambici Evropské komise snížit výdaje na administrativní zátěž 🏋 pro firmy, které dnes byly v EU vyčísleny zhruba na 150 mld. EUR ročně o 37,5 mld. a ještě o něco více ulevit malým a středním podnikům. Uvítali bychom klidně i ambicióznější cíle, ale je třeba ocenit, že Komise alespoň přichází s konkrétním plánem a uvědomuje si závažnost tohoto problému.

Následující zhruba 2-4 roky rozhodnou o tom, zda Evropa bude schopna se svým inovačním zaostáváním, které se dříve či později promítne i do zaostávání ekonomického, něco udělat. Ještě nikdy v historii evropského projektu nebyly problémy popsány tak pregnantně a zároveň naléhavě, jako v posledním roce. Pokud ani tento hlasitý budíček nebude stačit a trend se neotočí, čeká nás nelehká budoucnost.