5 iniciativ na posílení implementace Strategie hospodářské bezpečnosti EU

Evropská komise představila 24. ledna 2024 aktualizovanou verzi Strategie hospodářské bezpečnosti EU (European Economic Security Strategy) , ve které přichází s 5 novými iniciativami, jež mají přispět k snadnější implementaci navrhované strategie. Cílem Evropské unie je rozšířit strategický soubor obchodních a investičních nástrojů Evropské komise, které umožní EU lépe zaujmout přední geopolitické a geoekonomické postavení na světové scéně. 

Nový návrh Strategie hospodářské bezpečnosti EU se skládá z 5 hlavních cílů:

• posílit ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku v EU prostřednictvím lepšího prověřování zahraničních investic do EU;
• podnítit diskuse a opatření pro větší evropskou koordinaci v oblasti kontroly vývozu při plném respektování stávajících mnohostranných režimů a výsad členských států;
• zahájit konzultace s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem určit potenciální rizika plynoucí z investic do zahraničí a zaměřit se na aktivity, které tato rizika umožní lépe identifikovat;
• podporovat další diskuse o tom, jak lépe podporovat výzkum a vývoj technologií s potenciálem dvojího užití;
• navrhnout, aby Rada doporučila opatření zaměřená na zvýšení bezpečnosti výzkumu na vnitrostátní a sektorové úrovni.

Screening přímých zahraničních investic

Zahraniční investice do EU jsou pro evropskou ekonomiku přínosem. Některé zahraniční investice však mohou představovat riziko pro bezpečnost a veřejný pořádek v EU. Komise v posledních třech letech přezkoumala více než 1 200 transakcí přímých zahraničních investic (PZI) oznámených členskými státy podle stávajícího nařízení o prověřování PZI. Na základě těchto zkušeností a rozsáhlého hodnocení fungování stávajícího nařízení řeší návrh stávající nedostatky a zlepšuje účinnost systému tím, že:

• zajistí, aby všechny členské státy měly k dispozici mechanismus prověřování s lépe harmonizovanými vnitrostátními pravidly;
• určí minimálního rozsahu odvětví, v nichž musí všechny členské státy prověřovat zahraniční investice;
• rozšíří prověřování na úrovni EU na investice investorů z EU, které jsou v konečném důsledku kontrolovány jednotlivci nebo podniky ze zemí mimo EU.

Sledování a posuzování rizik odchozích investic

EU je jedním z největších zahraničních investorů na světě a uznává význam otevřených globálních trhů. Uvědomuje si rovněž rostoucí obavy týkající se odchozích investic do úzkého souboru vyspělých technologií, které by mohly posílit vojenské a zpravodajské kapacity aktérů, kteří by tyto kapacity mohli využít proti EU nebo k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti.

To v současné době není na úrovni EU ani členských států monitorováno ani kontrolováno. White Paper Komise o zahraničních investicích proto navrhuje postupnou analýzu zahraničních investic s cílem pochopit potenciální rizika s nimi spojená. Tato analýza bude zahrnovat tříměsíční konzultace se zúčastněnými stranami a dvanáctiměsíční monitorování a hodnocení výjezdových investic na vnitrostátní úrovni, které přispěje ke společné zprávě o hodnocení rizik. Na základě výsledku posouzení rizik Komise společně s členskými státy určí, zda a jaká politická reakce je opodstatněná.

Účinnější kontrola vývozu zboží dvojího užití ze strany EU

Stále náročnější geopolitický kontext vyžaduje opatření na úrovni EU ke zlepšení koordinace kontroly vývozu zboží s civilním i obranným využitím – jako je vyspělá elektronika, toxiny, jaderné nebo raketové technologie – aby nebylo využíváno k ohrožování bezpečnosti a lidských práv. 

White paper o kontrolách vývozu navrhuje krátkodobá i střednědobá opatření při plném respektování stávajících pravidel na úrovni EU a na mnohostranné úrovni. Komise navrhuje zavést jednotné kontroly EU u těch položek, které nebyly přijaty do mnohostranných režimů kontroly vývozu z důvodu blokování ze strany některých členů. Tím by se předešlo nesourodým vnitrostátním přístupům.

Dokument rovněž přichází s poskytnutím fóra pro politickou koordinaci a oznamuje, že v létě 2024 bude vydáno doporučení Komise pro lepší koordinaci vnitrostátních kontrolních seznamů před plánovaným přijetím vnitrostátních kontrol. Hodnocení nařízení EU o zboží dvojího užití je posunuto na rok 2025.

Možnosti podpory výzkumu a vývoje technologií s potenciálem dvojího užití

Pomocí dokumentu White paper k možnostem posílení podpory výzkumu a vývoje technologií s potenciálem dvojího užití Komise zahájila veřejnou konzultaci. Dokument, který představila předsedkyně von der Leyenová v listopadu 2023, přispívá k „propagačnímu“ rozměru Strategie hospodářské bezpečnosti EU, jehož cílem je udržet si konkurenční výhodu v oblasti kritických a nově vznikajících technologií s potenciálem využití pro civilní i obranné účely.

Dokument přezkoumává současné relevantní programy financování EU s ohledem na stávající a nové geopolitické výzvy a posuzuje, zda je tato podpora přiměřená technologiím s potenciálem dvojího využití. Poté nastiňuje tři možnosti dalšího postupu: (1) další postup na základě současného nastavení, (2) odstranění výhradního zaměření na civilní aplikace ve vybraných částech programu, který navazuje na program Horizont Evropa, a (3) vytvoření specializovaného nástroje se zvláštním zaměřením na výzkum a vývoj s potenciálem dvojího využití. Veřejné orgány, občanská společnost, průmysl a akademická obec se mohou vyjádřit v otevřené veřejné konzultaci a informovat Komisi o dalších krocích do 30. dubna 2024.

Zvýšení bezpečnosti výzkumu v celé EU

V dnešním složitém geopolitickém kontextu může být otevřenost a spolupráce bez hranic v oblasti výzkumu a inovací zneužita a proměněna ve zranitelná místa. Výsledky mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mohou být využity pro vojenské účely ve třetích zemích nebo v rozporu se základními hodnotami. Vysokoškolské a výzkumné instituce se mohou stát obětí zlovolného vlivu autoritářských států.

V této souvislosti Komise předkládá návrh doporučení Rady, které by členským státům a celému odvětví výzkumu a inovací poskytlo více jasnosti, vodítek a podpory. Je třeba, aby EU přijala opatření, která zajistí soudržnost v celé Evropě a zabrání tomu, aby byla opatření různorodá. Spojením sil na všech úrovních a napříč EU můžeme zmírnit rizika pro bezpečnost výzkumu a zajistit, aby mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací byla otevřená a bezpečná. Celkový přístup se řídí zásadou „co možná nejvíce nejotevřenější, uzavřený jak je nutné“, pokud jde o mezinárodní spolupráci ve výzkumu.