ICT už není okrajovou součástí české ekonomiky. Každá čtvrtá koruna na výzkum a vývoj míří do digitálních technologií 

ICT sektor v Česku rychle roste a jeho význam pro ekonomiku je výrazně větší, než odpovídá jeho podílu na celkových tržbách. V roce 2024 vytvořil přidanou hodnotu téměř 360 miliard korun a mezi lety 2017 a 2024 ji zvýšil o více než 80 %. Ještě výraznější je role digitálních technologií ve výzkumu a vývoji. Na výzkum a vývoj v oblasti ICT připadalo v roce 2024 25,1 % všech českých výdajů na výzkum a vývoj, tedy 36,9 miliardy korun. Samotné firmy ICT sektoru na výzkum a vývoj vydaly 26,3 miliardy korun a z 96 % si ho zaplatily samy. Vyplývá to z nové analýzy Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která mapuje postavení ICT sektoru v české ekonomice, výzkumu a vývoji i systému veřejné podpory. 

Podle analýzy se česká ekonomika v posledních letech výrazně posouvá směrem k digitálním technologiím. Zatímco v roce 2017 představoval výzkum a vývoj v oblasti ICT 17,1 % všech výdajů na výzkum a vývoj, v roce 2024 už překročil čtvrtinu. Podniky přitom v roce 2024 realizovaly 34,6 miliardy korun z celkových 36,9 miliardy korun vynaložených na výzkum a vývoj v oblasti ICT. 

ICT roste rychleji než zbytek výzkumu a ekonomiky 

V roce 2024 působilo v českém ICT sektoru 64,2 tisíce podnikatelských subjektů, které zaměstnávaly přibližně 201 tisíc lidí. Jejich tržby dosáhly 1,18 bilionu korun a přidaná hodnota 359,7 miliardy korun. Od roku 2017 vzrostl počet podnikatelských subjektů v sektoru o 52 %, zaměstnanost o 22 %, tržby téměř o polovinu a přidaná hodnota o 82 %. Ještě rychleji rostl výzkum. Výdaje firem ICT sektoru na výzkum a vývoj se mezi lety 2019 a 2024 zvýšily o 80 %, z 14,6 na 26,3 miliardy korun, zatímco celkové české výdaje na výzkum a vývoj přibližně o 32 %. 

Význam ICT se přitom neomezuje na samotný sektor. Digitální technologie jsou stále více základem fungování průmyslu, služeb, energetiky, zdravotnictví, dopravy nebo veřejné správy. Česká ekonomika proto do ICT investuje stále více. V roce 2024 dosáhly podle odhadu investice do ICT vybavení a softwaru 372,4 miliardy korun, což představovalo 17,5 % všech investic. Za sedm let jejich objem vzrostl téměř o 129 %. Výrazně přitom rostou především investice do softwaru, které se mezi lety 2017 a 2024 téměř ztrojnásobily. 

„ICT už dnes není pouze jedním z hospodářských odvětví. Je jednou z oblastí, kde se rozhoduje o budoucí produktivitě a konkurenceschopnosti celé české ekonomiky. Data ukazují, že firmy tento trend už dávno pochopily a do výzkumu a vývoje investují vlastní prostředky. Úkolem veřejné podpory proto není soukromé investice nahrazovat, ale pomáhat je dále násobit a rychleji převádět do nových technologií, produktů a exportu,“ říká Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT). 

Firmy financují výzkum především samy. Veřejná podpora za jejich aktivitou zaostává 

Právě poměr mezi soukromými a veřejnými investicemi patří k nejvýraznějším zjištěním analýzy. Podniky ve standardně vymezeném ICT sektoru financovaly v roce 2024 svůj výzkum a vývoj z 96,3 % z vlastních zdrojů. Současně se na celkovém podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podílely 27,7 %. Z veřejných národních zdrojů směřujících do podnikového výzkumu a vývoje však připadalo na ICT pouze 11,6 %. 

„Nejde o argument pro plošné rozdávání dalších peněz. Důležité je především nastavení podpory, její rychlost, předvídatelnost a schopnost reagovat na reálnou poptávku firem. Pokud už dnes existuje silná soukromá investiční základna, dobře nastavená veřejná podpora může mít výrazně větší efekt, než kdyby směřovala do oblastí, kde podniková poptávka chybí,“ dodává Jaromír Hanzal. 

České veřejné výdaje na výzkum a vývoj navíc v mezinárodním srovnání zaostávají. V roce 2025 dosahovaly podle předběžných údajů alokované vládní rozpočtové prostředky na výzkum a vývoj v Česku přibližně 0,51 % HDP, zatímco průměr EU činil 0,69 %. Na jednoho obyvatele připadalo v Česku 160,8 eura oproti 288,9 eura v EU. 

Hlavním motorem je software 

Proměňuje se také samotná struktura technologického výzkumu. Zatímco v roce 2015 tvořil software a ICT služby přibližně 56,5 % výzkumu a vývoje v ICT, v roce 2024 už to bylo 76,3 %. Výdaje na výzkum softwaru a ICT služeb se za stejné období zvýšily z 6,7 na 28,1 miliardy korun, tedy více než čtyřnásobně. 

Tento trend zároveň zvyšuje význam kvalifikovaných lidí. V roce 2024 pracovalo v ICT profesích napříč všemi odvětvími přibližně 228 tisíc osob, z toho téměř 135 tisíc ICT specialistů. Jejich počet se od roku 2017 zvýšil téměř o 80 %. Přesto zůstává trh práce napjatý. V roce 2023 mělo 70,5 % českých podniků, které nabíraly nebo se pokoušely nabrat ICT specialisty, problém tato příslušná místa obsadit. 

ICT specialisté navíc patří k nejlépe placeným profesím. Jejich průměrná mzda v roce 2025 dosáhla téměř 100 tisíc korun měsíčně, tedy přibližně dvojnásobku průměrné mzdy v české ekonomice. 

Česko potřebuje nejen digitalizovat, ale technologie také vyvíjet 

Analýza AAVIT upozorňuje, že další fáze digitální transformace by neměla spočívat pouze v rychlejším zavádění technologií vytvořených jinde. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost je podle ní klíčové, aby Česko dokázalo digitální technologie samo vyvíjet, vlastnit a exportovat. 

AAVIT proto doporučuje zvýšit význam ICT a digitálních technologií v aplikovaném výzkumu a vývoji. Podpora by se měla podle analýzy soustředit zejména na oblasti, jako jsou umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, datové technologie, pokročilý software, elektronika nebo digitální řešení pro průmysl. Současně by měla být navázána na prokazatelné dodatečné soukromé investice a lépe zohledňovat specifika softwarového výzkumu a vývoje. 

„Česká republika má v ICT výzkumu a vývoji už dnes silnou základnu. Teď jde o to, zda ji dokážeme využít k vytvoření technologických firem, produktů a know-how, které uspějí i mimo český trh. Právě schopnost škálovat vlastní technologie a dostávat je na světové trhy bude jedním z klíčových měřítek naší konkurenceschopnosti v dalších letech,“ uzavírá Jaromír Hanzal.