Jaromír Hanzal pro Český rozhlas: „Klíčem k úspěšné digitalizaci jsou lepší digitální kompetence.“

V nedávném rozhovoru ranního vysílání Českého rozhlasu hovořil ředitel AAVIT, Jaromír Hanzal, o současném stavu digitalizace v České republice a výzvách, kterým stát čelí. Diskuse se točila kolem aktuálních problémů a příležitostí, jak digitální transformace může zefektivnit státní správu a celý proces vývoje IT systémů.

---

Jak je na tom digitalizace v Česku – začalo se špatně, nebo se nedaří odstranit chyby dostatečně rychle?

Podle Hanzala není problém v samotném záměru digitalizace, ale v rychlosti a efektivitě její implementace. „Záměr digitalizace je dobrý. V AAVIT rádi posuzujeme systémy spíše na základě tvrdých dat než emocí. A pokud dovolíte, podělím se s vámi o tři klíčové parametry, podle kterých to posuzujeme.

První je transformace procesů, která měla proběhnout už před 15 lety. Naštěstí k ní dochází alespoň nyní. Centralizace umožňuje procesy řídit a vyhodnocovat datově, což je pozitivní krok vpřed a mělo by to v budoucnu ušetřit čas v řízení. Ale stále narážíme na problémy např. v rámci uživatelské podpory, kde Česká republika zůstává na chvostu Evropské unie podle DESI indexu,“ popisuje situaci Hanzal.

Tato dlouhodobá zaostalost v oblastech, které jsou klíčové pro efektivní digitalizaci, podle Hanzala představuje trvalý problém. I když byla provedena centralizace a nastavení lepších datových nástrojů, uživatelské problémy a podpora se výrazně nezlepšily, což negativně ovlivňuje postoj veřejnosti i celkovou efektivitu systému.

Převádíme jen papírové procesy do počítače?

„Je to riziko, které je třeba eliminovat,“ říká Hanzal. Kritickým problémem je pak i omezený počet softwarových architektů, kteří jsou nezbytní pro navrhování a implementaci komplexních digitálních systémů. „Bez kvalitních softwarových architektů, což je pozice, která je velice nedostupná i v soukromém sektoru, natož ve státním, se nepohneme dál,“ dodává.

Další výzvou jsou digitální dovednosti. „V rámci naší aktivity IT Fitness Test se snažíme tento problém řešit, ale nedostatečné vzdělávání pracovníků je obecným problémem. Chybí rozvoj digitálních kompetencí, a to nejen ve státní správě, ale napříč celou ekonomikou. A pokud nejsou pracovníci dostatečně vyškolení, mají tendenci protestovat proti změnám,“ upozorňuje Hanzal a dodává, že nedostatečné digitální kompetence ohrožují konkurenceschopnost Česka.

Má smysl vrátit se ke starým systémům?

Návrat ke starému systému by mohl být krátkodobě populární, ale dlouhodobě neefektivní. Podle Hanzala by to mohlo Česko dále brzdit v dlouhodobé snaze modernizovat své procesy.

„Z hlediska IT to nedává smysl. Musíme si také uvědomit, že stavební řízení nikdy nefungovalo dobře. V indexu Doing Business jsme se v poslední edici umístili na 157. místě, a to za západním břehem Jordánu a Pobřežím slonoviny. Tento proces trval dlouho, a proto k nám nepřicházeli investoři. Společenská shoda byla, že změna je nutná,“ vysvětluje Hanzal.

Jak přilákat více IT odborníků do státní správy?

Stát může IT odborníkům nabídnout možnost pracovat na velkých a komplexních projektech, které se svým rozsahem liší od těch v soukromém sektoru. „Získat a udržet schopné IT odborníky je pro státní správu velkou výzvou. Díky prostředkům z Národního plánu obnovy se podařilo krátkodobě navýšit mzdy IT specialistům ve státní správě. Ale dlouhodobě bude stát muset řešit, jak tyto odborníky udržet. Motivací pro ně může být společenský přínos a podíl na digitalizaci státní správy. Pro IT specialisty je zajímavé pracovat na robustnějších systémech, než jaké nabízí soukromý sektor,“ říká Hanzal.

Jak se mohou úřady poučit z digitalizace stavebního řízení?

Nejdůležitější podle Hanzala je, aby veřejnost nevnímala digitalizaci jako problém a hrozbu. Digitalizace je proces, který je potřeba rozvinout na co nejvíce frontách. Jako příklad uvádí zdravotnictví. „V dostupnosti zdravotnických údajů pro pacienty jsme téměř nejhorší v celé EU. Digitalizace zdravotnictví je u nás opožděná, a to zejména kvůli vysokým nárokům na zabezpečení citlivých údajů. Uživatelé také často nejsou nakloněni digitalizaci, například u e-receptů bylo hodně protestů. Ale dnes už vidíme, že e-recepty ušetřily lidem spoustu času. Počítali jsme, že díky digitalizaci zdravotnické dokumentace by se mohlo ročně ušetřit 1,5 miliardy korun. Návratnost takových investic je ve zdravotnictví velmi rychlá,“ uzavírá Hanzal.