Potřebujeme změnit vzdělávací systém pro digitální ekonomiku

Přinášíme Vám výtah, který se ohlíží za workshopem Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. Tuto akci v rámci svých aktivit spolupořádal klastr AAVIT a přinesla plodnou diskuzi se zajímavými hosty.

Čtvrtina z nových evropských fondů na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v IT průmyslu, silnější kapitálový trh, systémové prostředí a zacílení na vzdělávání odborníků jsou hlavní stavební kameny pro efektivnější rozvoj digitální ekonomiky a lepší perspektivu České republiky ve světové konkurenci, myslí si to účastníci panelové diskuse sympozia Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. „Pokud si lidi nevychováme u nás a nenabídneme jim adekvátní prostředí pro jejich realizaci, tak odejdou dělat do IT firem jinde v Evropě, anebo do Spojených států, pokud bude jejich ekosystém lepší,“ upozornil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

V krátkodobém horizontu podle něj mohou pomoci například konkrétní programy na zvýšení kvalifikace. Z dlouhodobého hlediska je ale podle něj potřeba změna vzdělávacího systému. Významnou roli ve světě digitalizace hrají podle ministra pro místní rozvoj přirozené huby, kde dochází k propojování know-how a byznysu. Může jít o vzdělávací instituce, například také střední školy.

Jako největší deficit Bartoš považuje například to, že nemáme ani současné lidi v produktivním věku natrénované na dovednosti, které jsou potřeba. Podle průzkumu navíc podle něj až 80 procent lidí v produktivním věku necítí potřebu se v průběhu své pracovní kariéry vzdělávat.

„Závod v digitalizaci je celosvětový a evropské země do ní investují. Myslím si, že největší deficit je v nepochopení systému předávání znalostí. Stále se nám také nedaří z pohledu venture capital odpovídat na potřeby z venku. Pokud chceme, aby ten ekosystém fungoval, tak je to o synergii a vycházení si vstříc v rámci potřeb.“ Jak Bartoš také poznamenal, finance musejí přijít zvenčí. „To ani Evropská unie svými půjčkami nedožene,“ dodal. Ukazuje to podle něj i mapa investic v oblasti výzkumu, kde například v oblasti kvanta převažuje soukromý kapitál.

V rámci panelové diskuze Ekonomického deníku zaznělo, že ICT sektor, přestože se v Evropě rozvíjí a je dynamický, tak data v mezinárodní konkurenci ukazují, že pokulhává a ztrácí konkurenceschopnost. Za poslední desetiletí podíl globální příjmů ICT sektoru v Evropě klesl z 21 procent na 11 procent. Co je podle řečníků příčinou?

Důvodem může být podle Bartoše i to, že startovní pozice Evropy ve světovém srovnání není dobrá. „Evropa byla historicky velmi industriální. Zatímco někde se hovořilo o informační společnosti a informační revoluci, tak tady se v osmdesátých letech v některých částech České republiky hovořilo o tom: ty jsi horník, rubeš uhlí a ženeš to dopředu.“ Prostředí Evropy je navíc podle vicepremiéra pro digitalizaci velmi protektivní, vliv má i regulatorní prostředí ekonomického trhu a nastavení legislativních systémů.

„Lidé si dělají legraci, že Čína má AI, Amerika má AI a my máme AI Act. Všichni vědí, že Evropa zaostává a snaží se najít cesty pro akceleraci na evropské úrovni. V České republice jsme průměrní,“ glosoval Bartoš. Dodal, že tu bude muset nastat mnohem větší sprint, než nyní. Brzdou mohla být podle Bartoše například pro budování datacenter vzhledem k velké energetické náročnosti také energetická krize.

Tomek: Evropa je přepolitizovaná

Podnikatel a investor Ondřej Tomek vidí příčiny v „extrémně velké přepolitizovanosti Evropské unie a naivitě některých politiků, kteří si myslí, že vědí, co dělají“. Pointa technologického sektoru podle něj spočívá ve financích, chytrosti a nadšení. „Peníze jsou ale na prvním místě.“ Za posledních dvacet let podle Tomka došlo k razantní změně způsobu financování růstového průmyslu, Evropa využívá ve velké míře bankovní úvěry, Spojené státy kapitálový trh, nemusí pak podle Tomka například tolik řešit výši úrokových sazeb.

Většinu současných digitálních titánů podle Tomka vygenerovala internetová horečka známá jako „dot-com bubble“, která trvala od roku 1996 do roku 2001, a kdy masivně vzrostlo používání internetu. „Ty firmy mají zhruba osmkrát větší kapitalizaci, než evropské firmy,“ poznamenal. Evropský trh ale podle Tomka ovlivňují i jiné věci, než jen kapitál, jde třeba o otevřenost samotného trhu nebo o jazykovou bariéru. Hlavní je ale podle něj už zmiňovaný kapitálový trh. Jeho většímu rozvoji podle něj v Evropě brání přepolitizovanost a nekompetence evropské politiky.

Konkrétně Česká republika je podle Tomka podkapitalizovaná. Promítá se to i do toho, že je problém sehnat finance, pokud je potřeba zaplatit velký sofistikovaný projekt. „Třeba Tesla nebo Facebook by v Evropě ani v České republice nemohly vzniknout.“

Další problém je míra zaměstnanosti ve startupech, která činí ve Spojených státech podle Tomka 10 procent, v Izraeli pět procent, Velká Británie má dvě procenta a za Českou republiku nejsou podle něj data, ale podle kvalifikovaného odhadu má jít o 0,5 procenta. Jde přitom o segment, u kterého investiční kapitál očekává průměrně ročně pětadvacetiprocentní růst.

Jak Tomek uvedl, a co by podle něj mohlo také pomoci, je lépe nastavený funkční systém zaměstnaneckých akcií a ochrana minoritních práv akcionářů.

V debatě také zaznělo, že sázka na rozvinutý kapitálový trh amerického střihu není samospásná. Globální vzestup dravých asijských technologických gigantů z Číny, Jižní Koreje, Japonska či Tchaj-wanu nebyl financován vysoce rozvinutým kapitálovým trhem. Hlavní roli zde sehrál stát a na něj navázaný bankovní sektor.

Digitální strategie, zapojení AI

Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal vypíchnul v rámci panelové diskuze příklady ze Španělska a Polska. „Mají digitální strategii, kterou implementují, v rámci Národního plánu obnovy si vybudovali prioritu digitální ekonomiky a podporují ji formou sendboxů v oblasti AI.“ A další příklad je Lotyško. Podle Hanzala je zde vidět za pět let mnohem větší dynamika nárůstu lidí, kteří pracují ve startupech.

Kde se České republice daří, je podle Hanzala oblast exportu. „Česko je největší vývozce ICT služeb pro střední a východní Evropu.“ Doplnil, že třeba z hlediska nárůstu podílů HDP ale ICT v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi zaostává.

Jako málo ambiciózní vidí Hanzal české plány na rozvoj spin-offů v rámci univerzit. V roce 2030 by jich za rok mělo podle současných plánů ročně vznikat devět, celkem by jich tak mělo být zhruba 50, Rakousko jich ale bude mít podle Hanzala v té době 150. Podotkl, že řada z nich nemusí být ale digitálních. „Jsou to drobné indikátory a my nemáme ani tu ambici.“

Potřeba by bylo podle Hanzala také usnadnit testování nových technologií. Neoddiskutovaná je podle něj otázka financí a zjednodušení investování do firem v jakékoliv fázi. „Z hlediska Česka je důležité se propojovat, neizolovat a spolupracovat, protože se všechny projekty stávají mezinárodními.“

Ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi konstatoval, že je důležité se sektorem ICT komunikovat. Pomohlo to podle něj i ve chvíli, kdy bylo v oblasti telekomunikací k dispozici 14 miliard na rozvoj internetu. „Víme, co je matka naší ekonomiky, ale potřebujeme zároveň plachty, které nás poponesou dál do Evropy a světa,“ uvedl. Dodal, že akcent na podporu progresivních odvětví v České republice je a čísla a trendy jsou naprosto jasné.