Česko investovalo v roce 2025 do výzkumu a vývoje více než v předchozím období. Na Evropu ale stále ztrácí

Nové údaje Eurostatu ukazují, že česká vláda v roce 2025 vyčlenila na výzkum a vývoj 43,3 miliardy korun. Meziročně jde o růst o 10 % v eurech, což představuje desáté nejrychlejší tempo v Evropské unii. Přesto podle Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) nejde o důvod ke spokojenosti. Dlouhodobá data totiž ukazují, že Česká republika se evropskému průměru nepřibližuje a ztrácí zejména v oblastech, které budou určovat budoucí ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost. 

„Samotný desetiprocentní růst je pozitivní zpráva, ale nevypovídá o dlouhodobém trendu. Ve skutečnosti jde z velké části o návrat po slabším roce 2024. Podstatnější je, že podíl státních výdajů na výzkum a vývoj vůči výkonu ekonomiky už deset let klesá. Jinými slovy, ekonomika roste rychleji než ochota státu investovat do výzkumu a inovací,“ říká Jaromír Hanzal, výkonný ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Česká vláda dnes vydává na výzkum a vývoj 0,51 % HDP, zatímco průměr Evropské unie činí 0,69 %. V přepočtu na obyvatele jde o 160,8 eura, tedy pouze 56 % evropského průměru. Česko se tak řadí až na 16. místo mezi členskými státy EU. 

Konkurence roste rychle nejen v našem regionu

Podle AAVIT je ještě důležitější sledovat dlouhodobý vývoj ve střední Evropě. Zatímco Česká republika zvýšila veřejné investice do výzkumu a vývoje na obyvatele za posledních deset let o 66 %, Polsko o 158 % a například Bulharsko téměř o 500 %. Konkurence o technologické firmy, investice i kvalifikované odborníky se tak odehrává stále více nejen mezi zeměmi našeho regionu, ale i regionu jihovýchodní Evropy. 

„Často se srovnáváme s Německem nebo se skandinávskými státy. Stejně důležité je ale sledovat i naše další sousedy. Pokud Polsko investuje do výzkumu a vývoje výrazně rychleji než my, bude stále atraktivnějším prostředím pro technologické firmy, vývoj i špičkové talenty,“ upozorňuje Hanzal. Toto je trend, který bychom neměli podceňovat.

Největší příležitost i slabina: AI, kyberbezpečnost a obranné technologie

Data zároveň ukazují výrazný rozdíl ve struktuře veřejných investic. Zatímco evropské vlády v průměru směřují 5,75 % svých vládních výdajů na výzkum do obranných technologií, v České republice jde pouze o 0,8 %. 

Podle AAVIT je to promarněná příležitost.

„Právě v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kyberbezpečnost nebo další dual-use technologie, mají české firmy i výzkumné organizace velmi silné know-how. Evropa dnes tyto technologie stále více propojuje s bezpečností i průmyslovou politikou. Českému prostředí ale zatím chybí odpovídající domácí poptávka a dlouhodobá strategie státu, která by tento potenciál dokázala využít,“ dodává Jaromír Hanzal.